Snad
to bylo právě toto motokolo bylo právě tím prvním pomyslným krůčkem k
motocyklům. Toto kolo s pomocným motorkem vzniklo víceméně ve spolupráci s
firmou Mořic Andršt a jako základ bylo použito jízdní kolo ČZ-1. Mělo zavěšený
motor na levé straně předního kola, díky čemuž bohužel mělo právě toto motokolo
navzdory dosti robustní konstrukci poměrně špatné řešení a nemělo tak zrovna
nejlepší jízdní vlastnosti. Byla zhotovena dvacetikusová zkušební série, která
se neosvědčila, proto byla neprodejná a po čase byla rozmontována na díly. Žádný
kompletní kus se bohužel nedochoval.
Právě proto
bylo v červnu 1931 rozhodnuto o překonstruování celého motokola. A tak byl již v roce 1932 tento model nahrazen novým typem s motorem
uloženým nad pedály bicyklu. Při konstrukci motoru si nemohli dovolit konstrukci
zcela vlastního důvodu z důvodu velké nákladnosti, proto se nechali inspirovat
motokoly NSU. Od tohoto se motor lišil především tím, že u NSU válec přímo
navazoval na bloky motoru a u nové konstrukce byl pod úhlem. Nově byl motor
oproti NSU přesunut do rámu, čímž se motokolo stalo mnohem stabilnější. Byl použit dvoudobý tříkanálový jednoválcový motor
o objemu 76 cm3 a výkonu 1,1 kW (1,5k). Zapalování použito setrvačníkové -
magnet R. Bosche, karburátor Graetzin. Zajímavostí snad též byl primární převod
soukolím s přímým ozubením,
od
něhož je poháněno zadní kolo bez převodovky sekundárním řetězem. Trubkový rám je
ve spodní části zdvojený, u přední vidlice jsou použity krátká kyvná ramena.
Brzdy jsou bubnové na obou kolech. Celé kolo vážilo 40 kg a dosahovalo největší
rychlosti 35 km/h. Motor byl vybaven pístem s deflektoremem a nesnímatelnou
hlavou válce, od čehož si právě toto motokolo vysloužilo svůj jedinečný název -
Kaktus. Ten se totiž velice podobá svým žebrováním kaktusu. Celkem těchto
motokol o objemu 76ccm bylo vyrobeno necelých 4600 kusů.
(c) Jan Vošalík
