Situace za války
Situace ve strakonické zbrojovce vypadala v základu podobně jako ve všech jiných podnicích přepadeného Československa. Musela být ukončena veškerá civilní výroba a výrobu převzala armáda Třetí říše a začaly se tu vyrábět kanóny různých druhů a dále též velice přesné letecké pumy pro firmu Junkers. Na rozdíl od největší konkurenční značky Jawa zde ale neprobíhaly tak rozsáhlé zachraňovací práce materiálu, který zbyl z výroby motocyklů.
Existoval tu ale i v průběhu války i tzv. Pokusný ústav, v němž se vyvíjely některé nové komponenty pro motocykly. Tento ústav nebyl ale ničím tajným a žádným centrem protiodboje, neboť o něm Němci samozřejmě viděli a například sám nejvyšší komisař pro ČZ si tam přivezl svojí loď a nechal si do ní zabudovat motor ČZ 500.
V tomto ústavu byly ale také dále vyvíjeny částečně motocykly ČZ 350 (nového typu) a prototypy ČZ 125 typ A a B, ale o nich až později. Třistapadesátka měla přední teleskopickou vidlici a zadní kluzáky, takže byl vyvíjen zcela nový typ podvozku, ovšem motor byl natolik nespolehlivý, že se od sériové výroby tohoto stroje upustilo a zcela definitivní to bylo i po jistých politických rozhodnutích po válce. Dále byl vyvíjen typ 125a, jenž vychází z ČZ 98, byly u něho v základu zmenšena kola a zvětšen objem motoru. Naproti tomu typ 125b vychází z motocyklu DKW a je tak ze zcela jiného základu, což je patrno na mnoha prvcích. Právě lehké stroje DKW používala armáda Třetí říše v celku hojné míře a byly dosti oblíbené. Později z nich vyšly taktéž ruské stroje IŠ.
Snad ještě dodat, že veliteli onoho Pokusného ústavu byl za války Cyril Němec a mistra dělal Čeněk Kohlíček.
K tomuto článku můžete vložit svůj komentář
Přispívat do diskuze může pouze registrovaný uživatel.
==REKLAMA==
